Jste zde

Luxorský chrám

Luxorský chrám - základní informace


Luxorský chrám, který byl zasvěcen bohu Amonovi, jeho božské manželce Mut a synu Chonsuovi, patří k nejkrásnějším staroegyptským chrámům. V dobách starého Egypta byl nazýván Harémem jihu (resp. Jižním Harémem). V Luxorském chrámu žila

Amonova manželka s jejich synem Chonsuem a každoročně v období jara se konalo velkolepé procesí, během kterého byla Amonova socha přenášena z nedalekého Karnackého chrámu do chrámu Luxorského. Tato každoroční slavnost se nazývala slavnost Opet.


Luxorský chrám je otevřen denně
říjen - duben: 6.00 - 21.00 hod.
květen - září: 6.00 - 22.00 hod.
(omezení otevírací doby v době ramadánu)
Vstupné: 40 L.E.


Zatímco výstavba Karnackého chrámu trvala několik staletí, Luxorský chrám se stavěl "pouze" po několik generací. Ve srovnání s Karnackým chrámem, který se skládá z několika menších chrámů, které byly neustále obnovovány a přistavovány, chrám v Luxoru tvoří jeden kompletní celek (tzn. že má všechny prvky starých chrámových komplexů). Stavbu chrámu zahájil Amenhotep III., panovník 18. dynastie. Během vlády jeho syna Achnatona (vyznával pouze jediného boha Atona) byly stavební práce dočasně pozastaveny. Jedinou výjimkou byla Atonova svatyně. K obnovení stavební činnosti došlo za vlády mladičkého faraona Tutanchamona. K největšímu rozmachu došlo během života Ramesse II.. Později byl chrám pouze několikrát upravován a přistavěny byly některé menší stavby.


Protože Luxorský chrám ležel několik století pod tunami písku, které dosahovaly výše vstupu do mešity na prvním nádvoří, dochoval se pro dnešní generace ve velmi dobrém stavu. A tak dnes turisté mají možnost obdivovat nádherné reliéfy na chrámových zdech, které vypadají, jako by je někdo do kamene vytesal před desítkami let a ne před pár tisícíletími.



Alej sfing a první pylon


Tak jako do dalších staroegyptských chrámů, tak i do chrámu v Luxoru, tvořila přístupovou cestu alej sfing, která v dávných dobách spojovala Luxorský chrám s chrámem v Karnaku.



Před vstupním prvních pylonem se dodnes tyčí původní 25 metrů vysokýobelisk. Za dob Nové říše zde stávaly obelisky dva. Jeden z nich však v roce 1835 daroval Mohammed Ali Francii. Tento obelisk dnes mohou obdivovat turisté, kteří navštíví Paříž, na náměstí Place de la Concorde. Jako výměnu za darovaný obelisk získal Egypt od France hodiny, které se nachází v káhirské Citadelle a o kterých se traduje, že od doby kdy byly hodiny převezeny do Egypta, přestaly fungovat. Monumentální sochy před prvním pylonem zobrazují faraona Ramesse II. Vedle těchto soch se nachází menší sochy paviánů s psími hlavami.



Vstupní chrámový pylon je široký 65 metrů a původně dosahoval výšky 24 metrů. Na zdi pylonu se nachází výklenky pro stožáry, na kterých se během slavností umísťovaly vlajky. Reliéfy na pylonu znázorňují oslavný popis Ramessova tažení proti Chetitům. Bitva je zde znázorněna trochu "přibarveně", je na ní totiž znázorněno vítězství egyptské armády. Skutečnost však byla trochu jiná. Ramesse Chetity u Kadeše neporazil. Mezi oběma panovníky byla uzavřena dohoda o míru. Jedná se o první mírovou dohodu v dějinách lidstva.


Nádvoří


Jakmile projdete prvním pylonem rozprostře se před Vámi otevřené nádvoří Ramesse II., které obklopují dvě řady sloupů, jejichž hlavice mají tvar papyru. Podle některých pramenů bylo toto nádvoří původně celé zastřešeno. Na nádvoří se nachází svatyně Thutmosse III. zasvěcená Thébské triádě bohů (Amon, Mut, Chonsu).


Na protilehlé straně nádvoří - na dalším pylonu vpravo se nachází scény z festivalu Opet. Je zde znázorněn Ramesse II. za přítomnosti královské manželky a 17 synů, jak obětuje bohyni Mut a bohu Montovi (thébský bůh války). Před tímto pylonem stojí kolosální žulové sochy Ramesse II., u jehož nohou jsou znázorněni nubijští a asijští zajatci, což dokládá moc faraona.


Nejzajímavější stavbou prvního nádvoří je stavba, která byla přistavěna až v našem století. Jedná se o mešitu Abu el Hagagg, jejíž jméno je podle ochránce města Luxoru. Pokud luxorský chrám navštívíte, určitě si všimněte, jak vysoko nad zemí se nachází vstupní brána do mešity. Až do této výšky byl chrám v době její stavby zasypán pískem.



Kolonáda a nádvoří Amenhotepa III.


Za druhým pylonem se před Vámi otevře nádherná kolonáda Amenhotepa III., kterou tvoří několik mohutných sloupů s papyrusovou hlavicí. Na zdech jsou částečně poškožené scény z festivalu Opet (čtou se po směru hodinových ručiček), které znázornují putování Amonovy bárky, která připlouvá z Karnaku do Luxoru na jeden den v roce, a bůh Amon tak má příležitost se potkat se svou manželkou Mut. Tuto scénu nechal na zdi zobrazit faraon Tutanchamon, který je součástí jedné ze scén. Nicméně jméno v kartuši, do kterých se ve starém Egyptě zapisovala jména panovníků, je jeho nástupníka Horemheba, který nechal původní Tutanchamonovo jméno odstranit.


Na konci kolonády se před Vámi otevřene nádvoří Amenhotepa III. obklopené ze třech stran sloupy. Jižní z kolonád tvoří tzv. hypostylovou síň tvořenou 32 sloupy. Po levé straně stojí malý římský oltář, který byl věnován císaři Konstantinovi před jeho přestoupení na křesťanství.


Na tomto nádvoří byla v roce 1898 objevena skrýš se sochami, kte


V roce 1898 byla na nádvoří objevena skrýš se sochami, které dnes můžeme obdivovat v Luxorském muzeu.


Svatyně


Za sloupovou síní se dostaneme k portiku, což je jakási předsín s centrální uličkou, po jejichž stranách se nacházely svatyně zasvěcené Mut a Chonsuovi. V době nástupu křesťanství se toto místo proměnilo v kapli, původní reliéfy byly přemalovány. Zde dostávali první křesťané možnost volby mezi podrobením se říši či mučednickou smrtí. Ne příliš kvalitní malby z tohoto období časem doby opadaly a světlo světa tak opět spatřily reliéfy z dob starých Egypťanů.


Velmi působivá je svatyně Alexandra Velikého, tzv. Svatyně Amonovy bárky, z překrásné žuly. Ve svatyni naleznete na některých částech reliéfů původní barvy. Do místnosti se kdysi vcházelo přes dveře vykládané zlatem, které se bohužel nedochovaly.

Hodnocení: 
Zatím nehodnoceno
TOPlist