Jste zde

Memnonovy kolosy

Memnonovy kolosy jsou dvě monumentální sochy, u kterých se určitě zastavíte při svém výletě na západní břeh řeky Nil v Luxoru. Sochy stávaly před vstupním pylonem do zádušního chrámu faraona Amenhotepa III..

Zádušní chrámy si faraoni dob Nové říše stavěli na západním břehu řeky Nil, zatímco chrámy zasvěcené bohům stavěli na břehu východním (např. Luxorský chrám).


Memnonovy kolosy budou zřejmě první památkou, u které při cestě do Údolí králů a ke chrámu královny Hatšepsut, zastavíte. Organizované turistické zájezdy se u kolosů příliš dlouho nezdrží, maximálně 10 až 15 minut, aby se tak vystřídaly všechny autobusy přijíždějící k památkám. U parkoviště se nachází toalety a pár malých obchůdků s předraženým zbožím.


Memnonovy kolosy jsou nejznámější součástí bývalého zádušního chrámu Amenhotepa III. Za kolosy se nachází rozsáhlé archeologické naleziště, na kterém pravděpodobně spatříte archeology při své práci. Amenhotepův chrám je totiž v posledních letech jedním z nejvýznamějších nalezišť na západním břehu starověkých Théb (současný Luxor). Pod nánosy písku bylo objeveno několik menších soch. Na základě průzkumů také archeologové určili velikost celého zádušního chrámu i jeho jednotlivé části. Z dalších artefaktů je známá také socha sfingy s krokodýlím tělem, což bylo na svou dobu neobvyklé zobrazení. Tuto sochu najdete jen několik desítek metrů za kolosy u silnice směřující k dalším památkám západního břehu.


Memnonovy kolosy znázorňovaly, jak již bylo uvedeno, panovníka Nové říše, Amenhotepa III., na královském trůnu ve tvaru krychle, v klasické pozici s rukama na kolenou, královskou pokrývkou hlavy (nemes) a královským vousem. Na trůnu jsou ztvárněna jména faraona včetně jeho titulů. Můžeme na nich spatřit také symbolické rostliny Dolního a Horního Egypta, papyrus a lotos, který navzájem svazují ochranní bozi Théb. To znázorňovalo vládnutí panovníka sjednocenému Egyptu. U nohou soch můžeme vidět dvě menší sochy, jedna představuje matku faraona, druhá jeho milovanou manželku Teju.


Memnonovy kolosy původně dosahující výšky 20 metrů (včetně podstavce) byly zhotoveny z jediného kusu kamene. Dnes jsou po částečné rekonstrukci, kterou si vyžádalo zejména ničivé zemětření v roce 27 př. Kr. Zřejmě vlivem praskliny v kameni začala později socha vydávat zvláštní kvílivé zvuky. Ty slyšeli návštěvníci každý den brzy ráno, zejména v zimním a jarním období, kdy bylo po ránu dostatečné množství rosy. Ty mohli návštěvníci slyšet každý den ráno při svítání. Zřejmě se jednalo o vítr procházející puklinami či o rozpínání narušeného kamene v ranních hodinách. Až z daleké Evropy přijížděly do Théb zástupy turistů, aby shlédly tuto jedinečnou památku. Z této doby také údajně pochází označení soch. Své jméno získaly podle etiopského hrdiny Memnona, syna bohyně Eos (Jitřenky), který byl zabit Achillem. Podle pověsti to byl právě nářek Memnona, který každé ráno přivolával svou matku, který způsobil ono zvláštní kvílení.


Na sochy se přijel podívat do Théb i císař Hadrián a Septimus Severus. Septimus však neměl štěstí, v den kdy do Théb zavítal, socha žádný zvuk nevydala. A tak se v dobré víře rozhodl, že sochu nechá na své náklady opravit. Což se i stalo. Ale socha již nikdy více "nezazpívala". I když je dnes všem dobře známo, že sochy nepředstavují Memnona, nýbrž Amenhotepa III., jejich název se používá stále.

Hodnocení: 
Zatím nehodnoceno
TOPlist